Začali jsme už večer nočním orientačním během, ale byla to spíš jen taková ochutnávka, protože trať s 5 kontrolami byla lehká, dlouhá asi 1,5 km, vítěz ji absolvoval za necelých 7 minut, já za 8 a půl (5. místo).
Ráno ve čtyři když jsme vstávali bylo pod mrakem, teplo (odhadem kolem 15 stupňů), po vyběhnutí nad Karlov jsme začali stoupat do mraků, na canyoningu ve velkém kotli už mrholilo. Canyoning byl letos pěkně náročný, mokří jsme byli až za ušima a holky, které jím začínaly, musely v té vodě pěkně zmrznout.
Na Ovčárně mrholilo víc, takže vysílač jsme na Pradědu opět neviděli. Cesta dolů byla v pohodě, jen obohacená dvěma zpomalovacími kontrolami mezi Ovčárnou a Hvězdou, na Hvězdě už nepršelo a silnice začala osychat, za chvíli mě dojel rychlejší cyklista a s ním jsem se svezl (tentokrát jsem ještě i střídal na špici) až do Břidličné (tam už jsme dojeli 3). Plavání mi letos nedělalo potíže, plaval jsem dost pomalu ale křeč mě nechytla. Pak jsem se kousek svezl na střelnici a od střelnice jsme zase v tandemu dojeli až na Hartu.
Kajak byl přiměřeně dlouhý, zase 3 okruhy s přestávkou na 1 okruhu orientačního běhu na druhém břehu. Letos mi orienťák nešel, jako první jsem dostal nejtěžší okruh a tam jsem na jedné kontrole nechal nejmíň 8 minut. Další okruhy už byly v pohodě, i když vlny na přehradě dost ztěžovaly jízdu směrem na OB, protože to bylo šikmo po směru větru, a pokaždé, když se mi špice zabořila do vlny, mi druhá vlna obracela zadek mimo směr.
Po jídle na Nové Pláni (tradiční guláš) jsem vyrazil turistickým tempem do Malé Morávky, cestou před Břidličnou mě dojeli 2 rychlíci, chvíli jsem se jich držel (to už jsem vystřídal jen jednou), ale ještě před křižovatkou v Malé Štáhli jsem je nechal jet.
Na skále v Morávce jsem opět vylezl jen trojku, o pětku jsem se ani nepokoušel, čímž jsem si zadělal na jedno trestné kolo (které, což jsem ještě netušil, bylo letos docela dlouhé).Pak nás v Karlově ještě čekalo zpestření v lanovém centru, ale naštěstí tam byly docela lehké překážky (až na lanovku, tam se mi skočit moc nechtělo, ale nakonec jsem to zvládl). Pak již jen stoupání na Novou ves (docela dlouhé, ale nic příkrého, v turistickém tempu do šlo). Do lesa na krátký horský OB jsem vybíhal spolu se svým veteránským soupeřem, na první kontrole jsem ale i díky svému nevhodnému obutí nepřelezl ani jeden z boulderů, zatímco on zvládl jeden, takže já si připsal dva trestné okruhy, a on nic (měl vylezenou celou pětkovou cestu, takže se mu jeden trestný okruh odpočítal). Do cíle HOB jsem doběhl ještě před ním ale pak jsem začal kroužit ty okruhy, což mi trvalo přes půl hodiny, a mezitím mi ujel nejen soupeř ze druhého místa, ale i později třetí veterán.
Na MTB okruhu, což je moje tradičně slabá disciplína, jsem tím pádem neměl už moc o co bojovat, takže mě cestou předjeli jestě dva mladíci.